Dovolená v Lužických horách (léto 1999)
Tak tohle byla moje první společná dovolená s přítelkyní. Byli jsme s bratrem a jeho manželkou v Lužických horách. Odpočinkový týden v hezkém prostředí s možností vypůjčit si horská kola, nebo se jít projít. Vzhledem k tomu, že začínalo léto, bylo až na jeden den hezky. Zajímavostí je, že zatímco kolegové u nedalekého Máchova jezera zažili průtrž mračen a vychřici, stejně jako na druhé straně v Děčíně, nás podobný zážitek naštěstí minul a dočetli jsme se o tom pouze v novinách.
Lužické hory rozhodně nevinikají svojí výškou, ale spíše malebností - žádné strmé skály, ale homly jak z cukru. A i tady se najdou místa s krásným výhledem do údolí. Na obrázku je pohled na německou stranu z Luže. Ani tento kopec není nijak vysoký, ale protože základna je také nízko, je procházka na vrchol docela hezká procházka, při které se krev přece jen rozproudí. Navíc je pod ní příjemný restaurant, takže lze před nebo po výstupu osvěžit tělo pitím, případně lehkou svačinou. Neměl bych zapomenout, že v Lužických horách nalezneme několik velmi zajímavých přírodních útvarů. Nemám bohužel žádný hezký snímek Malé a Velké Pravčické brány, ale jistě si vzpomenete při následujícím pohledu na Panskou skálu na jednu z nejúspěšnějších českých pohádek Pyšná princezna a na útěk princezny Krasomily a krále (na jméno si nemohu vzpomenout). Je to nedaleko silnice a rozhodně netřeba litovat této vycházky. Je zajímavé, co všechno příroda vytvoří bez pomoci člověka. K pravčické bráně mohu jen podotknout, že trochu člověka překvapí, že je možné si tento přírodní útvar koupit a začít na něm vydělávat. Skoro bych čekal, že přírodu se bude stát (a tedy my všichni) držet spíše veřejnou a přístupnou všem, ale lidé z Hřenska jsou zjevně jiného názoru, takže se na tomto místě teď tahají peníze z turistů a to především německých, protože na hranici je to jen kousíček. Hřensko a hranice s Německem je ostatně na dalším obrázku. Je to jedno z nejníže položených míst naší republiky a češtinu tam příliš neuslyšíte, protože turisti jsou z Německa a na tržnici vládnou vietnamští prodejci, což se sice nemusí libit všem, ale přeci jen to (dle mého názoru) svědčí o tom, že se to s xenofobií českého národa lepší. Pro české turisty to sicee znamená nepříjemně vysoké ceny, ale pokud je člověk ochoten odpustit si oběd v Hřensku a dojet/dojít pár kilometrů dál, ceny jsou opět normální. Smutné je, že kvalita služeb cenám rozhodně neodpovídá. Nepamatuji se již na jméno restaurace těsně za Hřenskem, kde jsme byli na obědě, ale zpěvák, který tam zpíval aktuální "pop-hity", zpíval falešně a hrál ještě hůř na klávesy. Kynuté knedlíky pak byly neuvěřitelně nafouknuté a ovoce v nich člověk hledal skoro lupou.
Jinak je to místo vhodné pro horská kola a to i pro netrénované cyklisty. Na našem výletě jsme projeli značnou část Lužických hor, neboť jejich rozloha není velká. Je zde mnoho příležitostí k zastavení. Na obrzáku je přítelkyně, která se vyšplhala i na Trojmezní kámen. Docela mile mě překvapilo, že je na mnoho místech možné si na tabulích přečíst něco o historii daného místa. Naopak nepříjemným překvapením bylo značení cyklostezek na mapách, takže jedna vedla potokem a druhá po kameném schodišti. Rozhodně bych ani jednu neoznačil za cestu pro horská kola, spíše pro BMX. I to napomohlo tomu, že část výpravy dojela již ve značně vyčerpaném stavu. Teprve po nějaké době jsem se dozvěděl, jak mě moje přítelkyně při posledním kopci tiše proklínala. Situace u bratra a jeho manželky byla obdobná. Škoda, protože jinak byl vílet překrásný. Ovšem na pohledu ze závěru cesty, na kterém je mimochodem kopec Klíč, je zřejmé, že vyčerpání již bylo značné.
Deštivý den jsme s přítelkyní využili k návštěvě Děčína. Nevím proč jsem měl nějak toto město spojeno s těžkým průmyslem a továrnami. Na místě jsem však měl pocit, že je to moc pěkné město s hezkým okolím a zajímavým centrem. Z obrázku je snad alespoň trochu patrné, že je zde docela dost stromů, přírody a vůbec, že to je hezké město. Navíc jsme navštívili velmi příjemnou restauraci s milou obsluhou. Takže na tento výlet rád vzpomínám. Byla jen škoda, že jsme nenavštívili ZOO a i zámek, který měl ten den zavřeno.
|